Citrusy jsou v parfumerií používány od nepaměti. Jejich historie sahá až do dob starých Sumerů, kteří citrusy používali zejména do kadidel. Známá je také "Voda uherské královny", která se považuje za první evropský parfém na alkoholové bázi a obsahuje mimo jiné citron. I sám Napoleon Bonaparte obliboval mýdla a kolínské vody s citrusovou vůní, zejména s vůní bergamotu.

Nejoblíbenější citrusové plody jsou jednoznačně bergamot, citron, mandarinka, limetka nebo pomeranč. V parfumerií se často využívají také listy a květy pomeranče, neroli nebo aromatická meduňka. Využívá se zejména šťáva z citrusů, kůra, sušené nebo čerstvé plody, ale i rozkvetlé stromy.

Citrusové vůně jsou oblíbené díky své svěžesti a lehkosti. Vůně s obsahem citrusů jsou plné energie, života a působí povzbudivě. Čistě citrusové vůně jsou vzácné, protože molekuly citrusových esencí mají nízkou hmotnost a rychle vyprchají. Z tohoto důvodu se k nim přidávají další složky např. květinové a dřevité tóny a aromatické akordy, které jim propůjčují delší výdrž a hloubku.

Citrusové vůně jsou díky své svěžesti a lehkosti ideální pro každodenní nošení zejména v teplých letních a jarních měsících. Oblibují jejich zejména aktivní, sportovně založený lidé bez rozdílu věku a pohlaví.

Květy jsou nádherné dary přírody. Lahodí našemu oku, čichu a některé mají i léčivé účinky. První květy se objevily před 130 miliony let a od té doby se staly součástí našich každodenních životů. Krášlí naše zahrady, obdarovává se jimi při různých příležitostech, používají se v léčitelství, gastronomii, v kosmetickém průmyslu i při výrobě vonných esencí.

Díky své různorodosti tvarů, barev a vůní jsou téměř nevyčerpatelnou studnicí nápadů. Květy se časem staly symbolem lásky a úcty. Různé květiny a jejich barvy mají různou symboliku. Například taková růže vyjadřuje lásku a vášeň, narcis představuje nový začátek, orchidej je květem ženského šarmu, tulipány přitahují slávu a bohatství.

Tak jak se květiny liší svou barvou a tvarem tak se liší i svou vůní. Tisíce květů a tisíce vůní, není divu, že právě květy se staly nejvyužívanější ingrediencí přidávaných do parfémů. Sladké, jemné, svěží, pikantní, intenzivní květinové tóny tvoří nádherné vonné kompozice, které se mohou skládat z jediného květinového tónu, nebo mohou obsahovat několik dokonale sladěných květinových tónů. Nejoblíbenější a nejčastěji využívané jsou určitě růže, jasmín, pivoňka, lilie nebo exotická orchidej a ylang-ylang. V parfumerií se využívají celé květy, lupeny, listy, čerstvé nebo sušené květiny a také syntetické květinové tóny.

Květinové vůně mají romantický ženský nádech, ale nejsou výlučně doménou jen dámských parfémů. Patří sem široká paleta dámských i pánských vonných kompozic od lehkých jarních kombinací až po opojné, těžší sladké parfémy.

Ovoce je přirozenou součástí života člověka už odjakživa. Snad všichni známe příběh o Adamovi a Evě a o jablku v ráji. Pravěký lidé se dělily na lovců a sběračů, kteří sbírali různé ovocné bobule. Ovoce je pro člověka velmi důležitou součástí jídelníčku kvůli množství vitamínů, které obsahuje. Široká škála ovoce představuje ohromné ​​množství chutí, barev a vůní.

Ovoce se však ve světě parfémů stalo oblíbeným až počátkem 20. století. Ovoce i zelenina jsou odolné vůči destilací a extrakcí kvůli vysokému podílu vody, proto je velmi obtížné získat přírodní ovocnou vůni, kterou lze použít do vonných kompozic. Objevení syntetických ovocných tónů byl velkým průlomem v parfémovém průmyslu a ovocné vůně se tak začali těšit velké oblibě.

Ovocné vůně jsou velmi široký pojem s téměř neomezenými možnostmi. Ovocné vůně mohou být sladké a opojné díky tónům broskví, jahod nebo malin. Svěžejší kompozice jsou tvořeny jablkovými, rybízový nebo ostružinovými tóny. Díky kokosu, marakuji nebo ananasu můžeme nasávat exotickou atmosféru tropického ráje.

Ovocné vůně jsou velmi populární zejména při dámských parfémech, ale i pánské vůně začínají stále více obsahovat ovocné tóny jablka, ananasu nebo vodního melounu. Ovocné tóny ideálně doplňují květinové případně gurmánské akordy. Zvýrazňují celou kompozici, přinášejí do vůni bohaté aroma, jemnost a hravost.

Bílé květy jsou jednou z nejoblíbenějších ingrediencí přidávaných do parfémů. Jak už z názvu vyplývá jedná se o květiny, které mají bílé okvětní lístky. Ne však všechny bílé květy mohou tvořit bílý květinový parfém. Bílé květy mají charakteristickou indolickú vůni. Indolická vůně by se dala popsat jako opojná květinová vůně se živočišným nádechem. Mezi nejznámější bílé květy patří určitě velmi oblíbený jasmín, lilie, gardénie, nebo nejoblíbenější květ Marie Antoinetty tuberóza.

Při výrobě parfémů se na konci 19. století a začátkem 20. století přírodní květinové esence začaly nahrazovat synteticky vyráběnými aromachemikáliami. Mezi ně patří například Indole, tedy aromatická organická sloučenina, která má v menším množství květinovou vůni, ale ve větším množství má charakteristický živočišný zápach.

Bílé květinové vůně jsou spíše doménou dámských parfémů. Propůjčují jim ženskost a smyslnost. Ale i v pánských parfémech se bílé květy a zejména jasmín těší velké oblibě. Bílé květinové vůně jsou velmi intenzivní až omamné, jemně sladké.

Vůně jehličí, čerstvého dřeva, kůry stromů, ze které pomalu stéká sladká pryskyřice. Dřeviny nám poskytují širokou škálu vůní, které nás spojí s přírodou a parfémem dodávají hloubku, intenzitu a dlouhotrvající charakter.

Kouzlo dřevitých tónů parfuméři objevily o něco později než například citrusové nebo květinové tóny. Moderní technologie, které umožnily získávat aroma dřevin laboratorní syntézou, napomohly rozvoji dřevitých vonných kompozic. Na rozdíl od tradičního získávání dřevitých aromat macerací a destilací skutečných dřevin je použití syntetických dřevitých aromat udržitelnější, efektivnější a bezpečnější.

Mezi nejoblíbenější dřevité tóny patří santalové a cedrové dřevo, aromatická borovice nebo brazilský palisandr se svou typickou dřevito-květinovou vůní. Dřevité vůně však netvoří pouze dřevo samotné, ale například i takový dubový mech, který se svou zemitou a smyslnou vůní tvoří základ chyprových a fougére vůní. Dalšími ingrediencemi, které patří do skupiny dřevin jsou vetiver a pačuli. Vetiver není dřevina, ale tráva, také pačuli je keř, ale jejich vonný profil je dřevitý, a tak právem patří do skupiny dřevitých vůní.

Dřeviny jsou víceméně doménou pánských vůní. Dřevité vůně jsou elegantní, intenzivní a velmi mužné. Nejkrásnější vonné kompozice tvoří ve spojení se pryskyřicemi, květinami nebo kořeněnými akordy.

Sladké chutě nebo sladké tóny patří do skupiny gurmánských vůní, která vznikla v devadesátých letech minulého století. Jsou to vůně gurmánů nebo labužníků, které sestávají především ze syntetických jedlých tónů většinou sladké vůně a chuti. Za první gurmánskou vůni se považuje parfém Thierry Mugler Angel z roku 1992.

Mezi nejoblíbenější sladké gurmánské tóny patří určitě hořkosladká čokoláda, lahodný karamel, šlehačka nebo marshmallow. Oblíbené sladidla jako jsou cukr, třtinový cukr, med nebo Agávový sirup také dokonale vystihují gurmánské vůně. Parfuméři však nacházejí inspiraci i v mnohem složitějších sladkých tónech jako jsou dezerty a koláče. Pikantní perník, ikonické makrónky, italská panna cotta nebo legendární créme brûlée se nacházejí v mnoha oblíbených parfémech.

Gurmánské sladké chutě jsou doménou dámských parfémů, kde sladké tóny vytvářejí nádherné sladké kompozice v kombinaci s květinovými nebo ovocnými akordy, ale můžeme se s nimi setkat i v unisex a pánských parfémech. Sladké gurmánské tóny přinášejí pocit euforie a hravosti. Tvoří zajímavé složité vonné kompozice, které nám umožňují "mlsat" našimi čichovými buňkami.

Pryskyřice a balzámy jsou nejstarší ingrediencí přidávaných do parfémů. Už ve starověkém Egyptě, v Řecku a Mezopotámii objevili kouzlo aromaticky vonící pryskyřice. Pryskyřice a balzámy tvoří základ orientálních a jantarových parfémů, kterým dodávají hloubku, intenzitu a slouží také jako fixátor vůní.

Pryskyřice jsou výměšky pocházející ze stromů, zatímco balzámy pocházejí ze stromů, ale i rostlin. Pryskyřice mají hlubší intenzivnější dřevitou vůni díky čemuž se výborně kombinují s jinými dřevitými tóny. Mezi nejpoužívanější pryskyřice patří kadidlo, myrha nebo opoponax. Balzámy jsou o něco jemnější a sladší, ale zároveň mají výrazný charakter. Častokrát mají vanilkový nebo květinový podtón. Nejznámější balzámy jsou nepochybně peru balzám, tolu balzám, který je o něco sladší a svěžejší, benzoin nebo labdanum.

Pryskyřice a balzámy stejně dobře fungují v dámských i pánských parfémech. Výborně se kombinují s dřevitými, orientálními a kořenitými tóny, ale jsou zajímavým a originálním prvkem i v květinových kompozicích. Obecně se vůně z pryskyřice a balzámů považují za bohaté a těžší vonné kompozice, které se hodí spíše na speciální příležitosti jako na běžný den.

Pižmové a jantarové vůně jsou jednou z nejoblíbenějších skupin vůní. Řadíme sem ingredience, které pocházejí přímo ze živočichů nebo jsou synteticky vyráběné, aby připomínaly pravé živočišné vůně. V současnosti se pravé živočišné ingredience nahrazují těmi synteticky vyráběnými kvůli potřebě zachování životního prostředí a rozmanitosti a kvůli zachování dobrých životních podmínek dnes už více ohrožených druhů živočichů.

Pižmo, které objevil slavný kupec Marco Polo se stalo jednou z nejpoužívanějších ingrediencí díky své intenzivní pudrové vůni, která je zároveň také velmi dobrým fixátorem, což zaručuje dlouhotrvající voňavý zážitek. Pravé pižmo ze samce Kabara pižmového dnes už nahradilo rostlinné nebo synteticky vyráběné pižmo v různých variantách a vonných profilech. Pravé živočišné ingredience, které lze získat bez toho, abychom negativním způsobem zasahovali do života a zdraví zvířat jsou například včelí vosk, mořské mušle, tinktura ze srsti živočichů nebo zkamenělé exkrementy zvířete jménem Hyrax.

Jantarové tóny můžeme rozdělit na ty, které jsou získávány od zvířat, konkrétně od vorvaně, mají fosilní původ nebo jsou synteticky vyráběné. Ambergris je výměšek vorvaně tuponosého, který je tím nejlepším fixátorem vonných složek. Je však velmi vzácný, a proto se používá pouze v exkluzivních parfémech. Ambra jako fosilní jantar pochází z pryskyřice jehličnatých stromů. Je také poměrně vzácná a její vůně je velmi slabá, díky čemuž se začaly produkovat a v parfumérství využívat zejména syntetické sloučeniny připomínající vůni ambry a ambergris jako je například ambroxan.

S pižmovými a jantarovými tóny se můžeme ve stejné míře setkat při dámských i pánských parfémech. Jsou zárukou dlouhotrvající intenzivní vůně s výjimečným charakterem.

Nealkoholické a alkoholické nápoje se s oblibou konzumují po celém světě. Poskytují nám nejen bohatý chuťový zážitek, ale vynikají i svou vůní. Intenzivní, jemné, sladké či hořké chutě a vůně nápojů byly inspirací i při tvorbě mnoha parfémů. Exotická Pina Colada, krémové cappuccino, sladká Coca Cola nebo hořký tonic? I takto může vonět váš parfém.

Pro dosažení požadované vůně se používají syntetické molekuly, které byly vyvinuty tak, aby reprodukovali vůni konkrétního nápoje. Dalším způsobem je využití ingrediencí, které tvoří součást receptu daného nápoje. Například pokud chceme vytvořit vůni Coca Coly použijeme limetkovou šťávu, vanilkový extrakt, skořici, pomeranč, koriandr a muškátový oříšek. Pro dosažení krémové vůně teplého Cappuccina použijeme kávu, mléko a skořici. Pokud máme raději pikantnější chutě a vůně, vůně jalovce nám může připomenout gin, případně velmi dobře známý punč se svou intenzivní vůní ovoce, rumu a vína.

Vonné tóny nápojů se často používají v gurmánských a moderních kompozicích dámských a stejně tak i pánských parfémů. Pro dámské parfémy jsou charakteristické jemnější vůně ovocných nápojů a vína, zatímco v pánských parfémech dominují těžší a pikantnější vůně koňaku, rumu nebo vodky.

Moderní parfumerie je založena na synergii přírodních a syntetických složek. Obě mají pro parfuméra stejný význam. V minulosti se využívaly výlučně přírodní složky, zlom nastal v 19. století, kdy zásluhou organických chemiků vznikly moderní syntetické přísady.

V parfumerií se setkáváme s přírodními složkami, polysyntetickými a syntetickými. Přírodní složky jsou oleje extrahované z květů, ovoce, dřevin, koření nebo pryskyřic. Mohou mít také živočišný původ jako je například pižmo, či ambergris. Přírodní složky však častokrát nedosahovaly požadovanou kvalitu, jejich zpracování bylo časově i finančně náročné a také mohlo negativně zasahovat do životního prostředí. Polysyntetické složky jsou vytvořeny z některých syntetických nebo přírodních not. Syntetické složky jsou kompletně vytvořené člověkem tak, aby reprodukovali přírodní tóny. Syntetické složky mají častokrát delší výdrž a jejich vytváření nijak negativně neovlivňuje životní prostředí. Velmi dobrým příkladem je syntetické pižmo, které nahradilo přírodní, díky čemuž jsou zajištěny dobré životní podmínky dnes už chráněného Kabara pižmového, od kterého živočišné pižmo pochází.

Přírodní tóny jako jsou akordy vody, pudrové tóny nebo sůl, také syntetické tóny jako jsou aldehydy, Indole nebo cashmeran mají své zastoupení v dámských i pánských parfémech. Poskytují širokou škálu využití a inspirace pro množství parfumérů, ale i nové výzvy pro vědce a chemiky.

Ořechy jsou nejen velmi chutnou a zdravou pochutinou, ale dokážou nás potěšit i svou lahodnou vůní. Do vůní dokážou vnést orientální nebo gurmánský nádech s éterickými či zemitějšímu tóny.

Velmi oblíbené a často používané jsou mandlové tóny, které do vůni přinášejí horko-sladký nádech. Zajímavostí však je, že mandle v přirozeném stavu v parfumerií neexistují. Mandlové tóny do vůně vnášejí syntetické materiály, heliotropin z heliotropu, kumarin, nebo se získávají destilací meruňkových jader. Ve složení své oblíbené vůně můžete také najít lískové ořechy, pistácie, kaštany nebo také méně používané chia semínka, či bambucké ořechy.

Ořechové tóny zanechávají hřejivý dojem, a tak se nejlépe nosí během chladnějších podzimních a zimních měsíců. Velmi dobře se kombinují se zemitými, zda dřevitým akordy, případně s jemně kořenitými orientálními tóny.

Koření jsou neodmyslitelnou součástí našeho jídelníčku. Poskytují nám téměř nekonečné množství možností, jak můžeme jídlo ozvláštnit výjimečnou chutí nebo vůní. Koření jsme začali poznávat již kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se začalo obchodování s kořením mezi Východem a Evropou. Toto umožnilo export mnoha nových i orientálních chutí a vůní. Parfuméřy začali extrahovat éterické oleje z koření a tím dodaly parfémem nový rozměr. Počátkem 20. století byly kořeněné tóny na vzestupu a pomalu si získaly nezastupitelné místo ve světě parfémů.

I v případě koření, jakož i v případě mnoha jiných vonných tónů rostlinného nebo živočišného původu, existují syntetické složky, které nahrazují přírodní kořeněné akordy. Například organická sloučenina eugenol, která připomíná vůni hřebíčku. Přírodní kořeněné akordy se získávají extrakcí éterických olejů například parní destilací nebo lisováním.

Kořenité tóny se v parfumerií dělí na studené a teplé. Tato klasifikace má původ ve starověkém Řecku a tradiční čínské medicíně. Mezi teplé kořenité tóny patří skořice, pepř, hřebíček nebo muškátový oříšek. Z nich vznikají většinou základní tóny parfému nakolik jsou velmi silné a mají dlouhotrvající vůni. Studené koření jako je kardamon, zázvor nebo koriandr jsou většinou aromatické koření, které se nacházejí na vrcholu pyramidy vůně, a tedy tvoří hlavu parfému.

S kořenitými tóny se setkáváme v dámských i v pánských parfémech, výraznější zastoupení v této oblasti však mají pánské parfémy. Velmi dobře se kombinují s dřevitými nebo orientálními tóny. Parfém s teplým kořením ve svém složení je ideální do chladného počasí, zatímco parfémy, které obsahují takzvané studené koření jsou nositelné i v teplém ročním období.

Vůně čerstvě posekané trávy, zelených listů a aromatických bylin působí povzbudivě a spojuje nás s přírodou. Vůně bylin, rostlin, listů a trav se obecně nazývají zelené vůně. Zelené vůně se začaly objevovat po druhé světové válce, kdy se svými svěžími a živými tóny symbolizovaly život a obnovu, které byly v té době velmi potřebné.

Zelené tóny jsou charakteristické tím, že jejich vůně je velmi těžko extrahovatelná, a tak se do popředí dostávají více syntetické tóny. Syntetické tóny nám umožňují vychutnat si vůni čerstvě posečené trávy, usušeného sena nebo vůni právě utržené bylinky déle a intenzivněji. V 20. století před objevením syntetických zelených tónů, bylo například galbanum jedno z mála zelených tónů, které měly parfuméři k dispozici. Galbanum je pryskyřice z vysokého druhu trávy, která je charakteristická svou pronikavou hořkou zelenou vůní. Syntetické látky mohou napodobit vůni jedné rostliny, ale také mohou kombinovat vůni více rostlin a bylin. Syntetické sloučeniny jako například Clarycet je trávově zelená vůně se šalvějí a šafránem nebo Gyrane voní jako směs zelených rostlin s pelargónií a mátou.

Zelené vůně mohou být čisté a svěží jako tráva nebo aromatické a silné jako bylinky. Výborně se kombinují s téměř všemi vonnými akordy a dodávají přirozenost a živý charakter všem dámským i pánským parfémem.